Včelařská konference

LIBORE NE VŠECHNO CO POUŽÍVAJÍ AMERIKÁNI JINÝM VYHOVUJE TAKOVÝ LANGSTROT JE O 6 CM DELŠÍ A TO MŮŽE MÍT A JISTO JISTĚ MÁ VLIV NA PÁTEŘ PŘ MANIPULACI S NÁSTAVKY. Nebo prostě má jen kratší ruce. Ještě jinak řečeno dříve jsme lezli do východní (_!_) a dnes se cpem do tý americké řiti.

Pepan
---------------------------
Pepane, ty jseš tou svojí třídní nenávistí ke všemu americkému, kapitalistickému a pokrokovému úplně zaslepen.
Uvědomuješ si komu tím sloužíš a čemu tím vlastně propspěješ?
:-) :-)
Ta naše česká a skvělá Adamcova míra je 110 let starým produktem lezení do USAřiti. Chceš řící že br.Adamec byl řiťolezec?

Udělali to lezení poněkud nešťastně a na nějakém centimetru jim nezáleželo.
Bylo to jako kdyby přebírali Metrickou soustavu a řekli, že preferované závity budou M7 a M13, protože to jsou v našich krajích šťastná čísla.
Takže Lanstroth a Adamec - to je jen rozdím mezi M7 a M8
a M13 a M12.
Pokud někdo preferuje 39cm je to stejné jako kdyby říkal že M7 je skvělý a šťastný závit.
A má naprostou pravdu - od MB1000 může použít pár šroubů. A to je asi tak vše
....................

Pokud někdo argumentuje příliš dlouhou délkou, tak ať se zeptá včel, hlavně těch oddělků co jim letošní zimu nestačily zásoby v uličce,co jim na to včely řeknou.
A místo těch 6cm jim radji uteplý úl, aby to bylo stejně dlouhé:-)
Pokud to převezmu se vším z USA i s umístěním, tak mám Langy přístupné z boku, nejlépe na paletě a pracuji z boku. Pak mě délka loučky nevadí.

Zajímala mě otázka napájení na jaře a podněcování. Vzal jsem dláto, vytahal krajní rámky, nasadil plastová krmítka. Dalů plovák a nalil vodu a zaklopil a nenarušoval včelám tepelná režim.
Podle mě tato krmítka vyřešila definitivně otázku úlovou.
A to mám zatím jen bohužel L2/3 2rámková.
A tak si teď objednám 24cm 1r a 2 rámková i pár stropních a už se těším na ten veget a zproduktivnění práce.
Počítám asi tak 50% úsporu a hlavně u oddělků se těším.

Ano vím - dá se udělat z překližky krmítko na jakoukoli míru. Ale umýt plast ve vodě, naskládat do sebe a 50 krmítek naskládat do objemu asi 3 nástavků. Oproti 50 sklenicím na tentýž objem značná úspora místa.
Ale asi je nechám ve včelách přes zimu, protože se ukazuje, že to podněcování 30% roztokem asi včelám spíše prospívá. Tady u nás teprve kvete líska, ranné jívy jsou teprve stříbrné. Takže uvidím.

Karel

>Pepane, ty jseš tou svojí třídní nenávistí ke všemu americkému, kapitalistickému a pokrokovému úplně zaslepen.
Uvědomuješ si komu tím sloužíš a čemu tím vlastně propspěješ? <
------------------------------------------------------------
Také nemám Ameriku (jejich politiky) v oblibě. Byli to především oni a Francouzští politici, kteří za zády Anglie a proti jejímu nesouhlasu (W. Churchilla) prodali na Jaltské konferenci a posléze v Postupimi, střední Evropu Stalinovi. Především oni měli rozhodující podíl na tom, co posléze dalších 40 let u nás následovalo. V Pepanovu příspěvku však nevidím třídní nenávist ani nenávist vůči pokroku, nýbrž to, že charakterizuje anální turistiku Českých představitelů, nebo snad Českou povahu???, ať již směrem na východ nebo západ. Tolik snad pro upřesnění Pepanova příspěvku tak, jak jej chápu já a také malé doporučení všem obdivovatelům Ameriky, aby se podívali do dějepisu. To však naštěstí, nemá s otcem amerického včelařství L. L. Langstrothem a jeho délkou rámku nic společného.
Hezké Velikonoce JK

Přeji všem veselé velikonoce, bohatou pomlásku, pevné zdraví a uspěšnou včelařskou sezónu

Jinak Karle, to slovo řiťolezec, to bylo dobré, velmi dobré.

opět tvrdím. Je dobře, že tu jsou rozdílné r.m. Adamcova míra, Optimal, Dadant, Lanstroth. Každý by měl včelařit v té r.m, co mu jako jednotlivci a včelaři vyhovuje. Vyzkoušet nejméně dvě míry do začátku včelaření a pak se rozhodnout.

Kupříkladu já se kromě r.m 39/24 chystám letos zakoupit i r.m 37/30, ve které od příští sezóny budu včelařit na druhé včelnici. Pokud mi nevyhovuje nějaká míra, nebudu v ní přece včelařit jenom proto, že v ní včelaří někdo jiný.Zdraví P.S

Ten kapitalistický pokrok vidět v našich zbouraných továrnách. A ve včelařství hlavním pokrokem bylo zavedení rozběrného díla a vůbec to nejdůležitější byl vynález rozběrného úlu. O pár desítek let to byl vynález medometu . Nic z toho ale nedali včelařům Američaní, ale Češi , Janiš a Hruschka i když k němu se hlásí i Rakušaní. Jejich skvělým objevem však byla včelí mezera. To se amíkům nedá upřít. Velikost rámků je pak záležitostí vývoje v místních podmínkách a potřeb v nich žijících včelařů.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Sh?n?m ve - v?ely, medomet, ...
> Datum: 05.4.2010 08:43:20
> ----------------------------------------
> LIBORE NE VŠECHNO CO POUŽÍVAJÍ AMERIKÁNI JINÝM VYHOVUJE TAKOVÝ LANGSTROT JE
> O 6 CM DELŠÍ A TO MŮŽE MÍT A JISTO JISTĚ MÁ VLIV NA PÁTEŘ PŘ MANIPULACI S
> NÁSTAVKY. Nebo prostě má jen kratší ruce. Ještě jinak řečeno dříve jsme
> lezli do východní (_!_) a dnes se cpem do tý americké řiti.
>
> Pepan
> ---------------------------
> Pepane, ty jseš tou svojí třídní nenávistí ke všemu americkému,
> kapitalistickému a pokrokovému úplně zaslepen.
> Uvědomuješ si komu tím sloužíš a čemu tím vlastně propspěješ?
> :-) :-)
> Ta naše česká a skvělá Adamcova míra je 110 let starým produktem lezení do
> USAřiti. Chceš řící že br.Adamec byl řiťolezec?
>
> Udělali to lezení poněkud nešťastně a na nějakém centimetru jim nezáleželo.
> Bylo to jako kdyby přebírali Metrickou soustavu a řekli, že preferované
> závity budou M7 a M13, protože to jsou v našich krajích šťastná čísla.
> Takže Lanstroth a Adamec - to je jen rozdím mezi M7 a M8
> a M13 a M12.
> Pokud někdo preferuje 39cm je to stejné jako kdyby říkal že M7 je skvělý a
> šťastný závit.
> A má naprostou pravdu - od MB1000 může použít pár šroubů. A to je asi tak
> vše
> ...................
>
> Pokud někdo argumentuje příliš dlouhou délkou, tak ať se zeptá včel, hlavně
> těch oddělků co jim letošní zimu nestačily zásoby v uličce,co jim na to
> včely řeknou.
> A místo těch 6cm jim radji uteplý úl, aby to bylo stejně dlouhé:-)
> Pokud to převezmu se vším z USA i s umístěním, tak mám       Langy přístupné z
> boku, nejlépe na paletě a pracuji z boku. Pak mě délka loučky nevadí.
>
> Zajímala mě otázka napájení na jaře a podněcování. Vzal jsem dláto, vytahal
> krajní rámky, nasadil plastová krmítka. Dalů plovák a nalil vodu a zaklopil
> a nenarušoval včelám tepelná režim.
> Podle mě tato krmítka vyřešila definitivně otázku úlovou.
> A to mám zatím jen bohužel L2/3 2rámková.
> A tak si teď objednám 24cm 1r a 2 rámková i pár stropních a už se těším na
> ten veget a zproduktivnění práce.
> Počítám asi tak 50% úsporu a hlavně u oddělků se těším.
>
> Ano vím - dá se udělat z překližky krmítko na jakoukoli míru. Ale umýt
> plast ve vodě, naskládat do sebe a 50 krmítek naskládat do objemu asi 3
> nástavků. Oproti 50 sklenicím na tentýž objem značná úspora místa.
> Ale asi je nechám ve včelách přes zimu, protože se ukazuje, že to
> podněcování 30% roztokem asi včelám spíše prospívá. Tady u nás teprve kvete
> líska, ranné jívy jsou teprve stříbrné. Takže uvidím.
>
> Karel
>
>
>

>Nic z toho ale nedali včelařům Američaní, ale Češi , Janiš a Hruschka i když k němu se hlásí i Rakušaní.

A jak se pozna "Cech"? Zrovna dnes jsem cetl v lidovkach jak prvni cesti narodni buditele museli psat nemecky, aby jejich vyplody vubec nekdo cetl.

No mě se zdá, že to s tím naším přínosem světovému včelařství je silně nadnesené. Janiš sice začal používat nějaké loučky asi jako jeden z prvních, ale k nynějším rámkům to mělo hodně a hodně daleko a v tomto provedení se to zas tak úspěšně používat nedalo. V Evropě se to pak nadále vylepšovalo. Velkostatkář a baron Berlepš už představil použitelný rámek podobný dnešku, ale byl tak výrobně složitý, že mu je musel vyrábět truhlář. Pak teprv přišel tuším Dathe, který to zvládl výrobně jednoduše a do dnešní podoby, včetně formy na stloukání. Langstroth to předal světu najednou, včetně dodnes nejpoužívanějšího úlu na světě. Hruschka byl podle mě Čech asi jako já Rakušan. Předvedl sice v praxi jako první využití odstředivé síly při získávání medu, ale na zcela v praxi nepoužitelném paskvilu. Na medomet který by obstál i v dnešní době si včelaři museli ještě počkat než italští bratři Clericiové to dotáhli do použitelné dnešní podoby. Mehring vynalezl mezistěnu ovšem i já zkouším, jestli by to nešlo bez nich. Důvodem je, že za ta léta je v obíhajícím vosku stále více sr.... a máme li štěstí na špatnou várku, tak si užijem. Včera jsem zrovna vyvářel pár souší, asi pět kg. vosku, vypnul jsem to hned po rozpuštění a procedil a na vědru byla ještě přilepená hrouda asi 30 dkg něčeho výrazně bělejšího. Asi budu muset vztah k výměně svého vosku za mezistěny přehodnotit. Zato ale samnozřejmě Mehring nemůže. Tak tedy já považuji spíš za velké vynálezce ty, kteří nám to přivedli do použitelné podoby a o tom velkém přínosu Čechů světovému včelařství dost pochybuji a jestli tomu tak někdy bylo, máme co dohánět. Zdraví R. Stonjek

>baron Berlepš už představil použitelný rámek podobný dnešku, ale byl tak výrobně složitý, že mu je musel vyrábět truhlář

Baron von Berlepsch polozil zaklady mobilni stavbe plastu, coz umoznilo podstatne zvysit mednou produkci. V tom je vyznam jeho vynalezu. Do te doby se dilo po snusce likvidovalo. Prvni mezisteny byly vytvoreny prave pro Berlepschuv ramek.

Pokud jde o cesstvi Franze Hruschky, jehoz predci pochazeji ze Slezska, byl Johann Gregor Mendel (Rehor Mendel?), pochazejici rovnez z rakouskeho Slezska, Cech?
Tradicne oblibene tema pro brnenske experty.
Slovo Cech byla tehdy spise nadavka.

"Pokud jde o cesstvi Franze Hruschky, jehoz predci pochazeji ze Slezska, byl Johann Gregor Mendel (Rehor Mendel?), pochazejici rovnez z rakouskeho Slezska, Cech? "
Ke komu se dostane starší německá včelařská literatura,zvláště ta, která má blízko k sudetům, tak tam zjistí, že skoro všichni včelařští vynálezci a výzkumníci z 18 a 19 století, kteří jsou v české literatuře češi jak poleno, jsou v této německé literatuře němci jako poleno. Zdá se, že stačilo , aby takový člověk, pohybující se v české včelařské komunitě, vydal pár článků německy v nějakém německém časopise a rázem byl německým včelařem. Ostatně. nejsem na tuto dobu odborník, ale co vím, tak ve spoustě míst v Čechách a na Moravě tehdy za Rakouska Uherska existovaly souběžně vedle sebe organizace českých i německých včelařů.... Kdo chtěl presentovat nějaký objev nebo nový směr všem včelařům, musel psát i česky i německy....
Možná se dočkáme v tom směru zajímavých překvapení, až se k nám, třeba oklikou přes angličtinu, dostane ve větším množství současná německá včelařská literatura....a možná i jiná odborná literatura....

Pokud by bylo možné zeptat se přímo Mendela nebo Hruschky, jestli se cítí být čechem nebo němcem, asi by nerozuměli otázce. Asi by se dalo zjistit, jakou řečí se převážně mluvilo u nich v rodině, ale identifikace s národem se v té době tolik neprožívala. Pokud se chtěli uplatnit ve vyšších společenských kruzích, museli perfektně ovládat němčinu. Konfrontační nacionalizmus, který tolik ovlivnil dějiny 20. století, se rodil až v 80. a zvláště v 90. letech 19. století jako produkt emancipace občanské společnosti. Také dělení včelařských spolků dle národnostního principu vzniklo až v této době. V jistém smyslu byli oba vážení pánové evropany.
---------------------------------------
"Pokud jde o cesstvi Franze Hruschky, jehoz predci pochazeji ze Slezska, byl Johann Gregor Mendel (Rehor Mendel?), pochazejici rovnez z rakouskeho Slezska, Cech? "
Ke komu se dostane starší německá včelařská literatura,zvláště ta, která má blízko k sudetům, tak tam zjistí, že skoro všichni včelařští vynálezci a výzkumníci z 18 a 19 století, kteří jsou v české literatuře češi jak poleno, jsou v této německé literatuře němci jako poleno. Zdá se, že stačilo , aby takový člověk, pohybující se v české včelařské komunitě, vydal pár článků německy v nějakém německém časopise a rázem byl německým včelařem. Ostatně. nejsem na tuto dobu odborník, ale co vím, tak ve spoustě míst v Čechách a na Moravě tehdy za Rakouska Uherska existovaly souběžně vedle sebe organizace českých i německých včelařů.... Kdo chtěl presentovat nějaký objev nebo nový směr všem včelařům, musel psát i česky i německy....

Spejblův Žerik by na to řekl, o co vám lidi jde, když jste obyčejná pouliční směska. cha cha

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Bronislav Gruna <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Sh?n?m ve - v?ely, medomet, ...
> Datum: 06.4.2010 11:03:48
> ----------------------------------------
> Pokud by bylo možné zeptat se přímo Mendela nebo Hruschky, jestli se cítí
> být čechem nebo němcem, asi by nerozuměli otázce. Asi by se dalo zjistit,
> jakou řečí se převážně mluvilo u nich v rodině, ale identifikace s národem
> se v té době tolik neprožívala. Pokud se chtěli uplatnit ve vyšších
> společenských kruzích, museli perfektně ovládat němčinu. Konfrontační
> nacionalizmus, který tolik ovlivnil dějiny 20. století, se rodil až v 80. a
> zvláště v 90. letech 19. století jako produkt emancipace občanské
> společnosti. Také dělení včelařských spolků dle národnostního principu
> vzniklo až v této době. V jistém smyslu byli oba vážení pánové evropany.
> ---------------------------------------
> "Pokud jde o cesstvi Franze Hruschky, jehoz predci pochazeji ze Slezska,
> byl Johann Gregor Mendel (Rehor Mendel?), pochazejici rovnez z rakouskeho
> Slezska, Cech? "
> Ke komu se dostane starší německá včelařská literatura,zvláště ta, která má
> blízko k sudetům, tak tam zjistí, že skoro všichni včelařští vynálezci a
> výzkumníci z 18 a 19 století, kteří jsou v české literatuře češi jak
> poleno, jsou v této německé literatuře němci jako poleno. Zdá se, že
> stačilo , aby takový člověk, pohybující se v české včelařské komunitě,
> vydal pár článků německy v nějakém německém časopise a rázem byl německým
> včelařem. Ostatně. nejsem na tuto dobu odborník, ale co vím, tak ve spoustě
> míst v Čechách a na Moravě tehdy za Rakouska Uherska existovaly souběžně
> vedle sebe organizace českých i německých včelařů.... Kdo chtěl presentovat
> nějaký objev nebo nový směr všem včelařům, musel psát i česky i německy....
>
>
> Pe

Sice už jsme hodně bokem od původního tématu, tak jen stručně na doplnění.
Broněk to napsal dobře. Tenkrát to nebylo důležité, kdo je z německé
rodiny a kdo z české, oboje národnosti žily vedle sebe v míru. Johann
Mendel byl z německé rodiny v Hynčicích (tehdy Heinzendorf) - nedaleko
Oder na novojičínsku, kde převládalo německé obyvatelstvo. Přitom
vedlejsí vesnice Veselí (Wessels) byla obývaná převážně českým
obyvatelstvem. Mendel česky neuměl, až když šel na studia do Olomouce,
byl nucen se češtinu učit a potom když šel do kláštera na Starém Brně,
tedy českého prostředí, češtinu nutně pořeboval. Učil také ve Znojmě,
studoval ve Vídni. Důležitější ale je, že jeho nejznámější práce, jíž
odhalil princip dědičnosti, byla vykonána a publikována v Brně. A asi
ještě významnější je skutečnost, že jeho objev nevznikl ve
vzduchoprázdnu, ale v pokrokovém prostředí úspěšných chovatelů a
přírodovědců, které k takovému objevu směřovalo, podněcovalo ho ...
K. Čermák

Bronislav Gruna napsal(a):
> Pokud by bylo možné zeptat se přímo Mendela nebo Hruschky, jestli se cítí
> být čechem nebo němcem, asi by nerozuměli otázce. Asi by se dalo zjistit,
> jakou řečí se převážně mluvilo u nich v rodině, ale identifikace s národem
> se v té době tolik neprožívala. Pokud se chtěli uplatnit ve vyšších
> společenských kruzích, museli perfektně ovládat němčinu. Konfrontační
> nacionalizmus, který tolik ovlivnil dějiny 20. století, se rodil až v 80. a
> zvláště v 90. letech 19. století jako produkt emancipace občanské
> společnosti. Také dělení včelařských spolků dle národnostního principu
> vzniklo až v této době. V jistém smyslu byli oba vážení pánové evropany.
>